FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA
  
více fotografií →
ZVUKY ŽIVOČICHA
|
|
číslo : |
3088.00 |
|
řád : |
Sudokopytníci |
|
čeleď : |
Jelenovití |
|
rod : |
Srnec |
|
druh : |
Srnec obecný
|
|
vědecký název : |
Capreolus capreolus |
|
výskyt : |
Areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu, chybí na Islandu a v Irsku, v kontinentální tundře a v suchých stepích a polopouštích; asijské populace jsou řazeny k jinému druhu (srnec sibiřský, C. pygargus). |
|
výskyt v ČR : |
Běžný druh všude od nížin po hřebeny hor, kam rovněž občas zabíhá. |
|
popis : |
Nejmenší evropský zástupce jelenovitých. Vyznačuje se mírně klenutým hřbetem, nízko nasazeným krkem a zakrnělým ocasem, zcela ukrytým v srsti. Nemá předoční žlázu jako jeleni a jeho paroží je krátké a jednoduché, nanejvýš se 3 výsadami. V létě převládá ve zbarvení rezavě červený odstín, zimní srst bývá nažloutle šedá až šedohnědá s tmavším hřbetem a šíjí. Bílá skvrna na zadku má u samců oválný tvar, zatímco u samic je okrouhlejší až srdčitá. Mláďata jsou hnědá nebo žlutohnědá s řadami bílých a nažloutlých skvrn, které mizí ve stáří 1-2 měsíců. |
|
způsob života : |
Nejlépe mu vyhovuje otevřená krajina s menšími lesíky, křovinami, loukami a poli. Během léta žije většinou jednotlivě na nevelkém území v okruhu 1-3 km. Nejvíce času věnuje odpočinku a přežvykování, vychází na pastvu v podvečer a v noci, není-li rušen i ve dne. Pouze necelé tři hodiny denně prospí. V potravě převládají různé druhy bylin a trav, dále se v ní objevují větve a listy keřů, houby, spadané plody a polní plodiny. V otevřené krajině se začátkem podzimu obě pohlaví shlukují do různě početných stád (10-100 jedinců), která se potulují po polích s ozimy, pícninami a zbytky okopanin či kukuřice. Vedoucím zvířetem bývá nejčastěji některá ze starších samic. V nížinách leckde přivykl tomuto stádovému způsobu života celoročně, jinde se společenstva rozpadají až zjara, kdy samci začínají s vytloukáním paroží a osamostatňují se. Hrubým bekavým hlasem varuje před nebezpečím a zároveň i soka před vstupem do teritoria, jehož hranice značí výměškem několika typů pachových žláz. K vlastní říji dochází až uprostřed léta a od října do listopadu samci paroží shazují. Z utajené březosti v trvání 40-41 týdnů připadá na vlastní vývoj zárodku jen asi polovina doby. Někdy ovšem dochází i k náhradní podzimní říji v listopadu a prosinci, a pak klidové stadium odpadá. Samice mívají 1-2 mláďata (vzácně i 3-4), která rodí na přelomu května a června. Zpočátku zůstávají v úkrytu ve vysokém podrostu a matku následují až po 2 týdnech. Navzájem se dorozumívají jemným pískáním. Od 3. týdne přecházejí postupně na zelenou potravu, ale mateřským mlékem se přikrmují až do zimy. Pohlavně dospívají ve 2. roce života a v zajetí se dožívají až 18 let. Srnec u nás patří k nejběžnější lovné zvěři (doba lovu 16.8.-30.9., samice a mláďata 1.9-31.12.), počet úlovků rok od roku kolísá, v nejlepších letech se pohybuje i nad 110 000 kusy. Z řady civilizačních vlivů (nedostatek úkrytů, ruch v přírodě, ztráty způsobené automobily a zemědělskou mechanizací) se na populační dynamice srnců negativně projevuje i zvýšení osevních ploch řepky olejky, jejíž spásání srncům působí značné zažívací potíže, končící mnohdy až úhynem. |
|
rozšíření v ČR : |
5 - zcela běžný |
|
hmotnost těla (G) : |
20-32 kg |
|
délka těla (LC) : |
0,9-1,3 m |
|
délka ocasu (LCd) : |
2-3,5 cm |
|
délka zadního chodidla : (LTp) |
- |
|
výška ušního boldce (LA) : |
12-15 cm |
|
délka předloktí (LAt) : |
- |
|
výška ušního víčka - tragu : (LT) |
- |
|
výška v kohoutku (AC) : |
0,7-0,9 m |
|
poznámka : |
|
