FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA
  
více fotografií →
|
|
číslo : |
3091.00 |
|
řád : |
Sudokopytníci |
|
čeleď : |
Turovití |
|
rod : |
Ovce |
|
druh : |
Muflon
|
|
vědecký název : |
Ovis musimon |
|
výskyt : |
Z původní oblasti výskytu ve Středomoří se s přispěním člověka dostal do různých končin světa. Od 18. století byl úspěšně vysazován nejen v mnoha zemích Evropy (zejména v Německu, Francii, Rakousku, Slovensku, Maďarsku a Bulharsku), ale i v jihozápadní Asii, Americe, na Havaji i dalších ostrovech. |
|
výskyt v ČR : |
Uvádí se, že v Čechách byl poprvé chován v 50. letech 19. století v oboře u Hluboké nad Vltavou, kam byl dovezen z oborového chovu poblíž Vídně. Nicméně některé zprávy naznačují, že se u nás mohl objevit i dříve (už koncem 18. století). Každopádně zde nalezl dobré životní podmínky a je úspěšně chován nadále nejen v oborách, ale i ve volnosti. Současný výskyt je ostrůvkovitě rozložený po celém území, největší početnosti dosahuje v severozápadních, západních a místy i v jižních Čechách, v Orlických horách a Hrubém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině, severní Moravě a ve Slezsku. |
|
popis : |
Je pro něho typická nízká postava se silnějším krkem a krátkou hlavou, na které samci nosí mohutné, srpovitě zahnuté rohy o délce 50 až 90 cm. Podle počtu přírůstků na rozích lze přibližně určovat stáří zvířat, ale neplatí jednoduchá rovnice jeden vrub = 1 rok. Samice mají růžky jen krátké, nebo častěji jsou úplně bez nich. Letní krátká srst je rezavohnědá s tmavším odstínem na nohách a na hřbetě, v zimě zhoustne a stává se hnědočernou až černou s bílou kresbou na hlavě a žlutobílým spodkem těla. U samců se objevují i velké světlé skvrny na bocích (tzv. Sedlo). Muflon byl dlouho považován za jednoho z předků ovce domácí, poslední výzkumy však ukázaly opak - vznikl zpětným zdivočením domácích ovcí, které si na velké středomořské ostrovy Korsiku a Sardinii přivedli první neolitičtí osadníci v 6.-7. tisíciletí př. n. 1. Systematika divokých ovcí je nesmírně složitá a dosud nedořešená, což se odráží i na nejednotném latinském pojmenování muflona (též O. ammon musimon, O. aries musimon, O. orientalis musimon aj.). |
|
způsob života : |
Zdržuje se hlavně v listnatých a smíšených lesích s kamenitým podkladem, nejčastěji v pahorkatinách a v podhůří, nebo na výslunných svazích hor. Naopak se vyhýbá vlhkým a vysloveně podmáčeným terénům s měkkou půdou, která neumožňuje dostatečné obrušování kopýtek. Rovněž mu nevyhovují oblasti s vysokou sněhovou pokrývkou. Od jara do podzimu tvoří oddělené skupiny podle pohlaví do počtu 20-30 jedinců. Tlupu samic s mláďaty vede stará samice, a to i v zimě, kdy se někdy připojují také dospělí samci. Stáda se pohybují po pravidelných ochozech a bývají věrná stanovištím. Rozeklaným horním pyskem spásá vegetaci až těsně u země (jako všechny ovce) a potrava zahrnuje nejrůznější rostliny, listy, letorosty, plody i kůru lesních dřevin. Pase se ve dne i v noci a nechová se nijak tiše, mnohdy ho už na dálku prozradí hlasité bečení. Je však ostražitý a při vyrušení varuje ostrým hvízdnutím nebo zasyknutím. Líná zjara od dubna do června a na zimu v září až listopadu. Říje probíhá poměrně dlouho od října do prosince a samice se jí zúčastňují již ve 2. roce života. Po 150-170 dnech březosti rodí obvykle 1 mládě (vzácně dvojčata) v březnu až květnu. Jehňata začínají přijímat zelenou potravu již po 2 týdnech od narození, sají však téměř půl roku. Nejstarší mufloni se loví ve věku 10-12 let. Lovný druh zvěře (doba lovu 1.8.-31.12.), nyní se loví v ČR 6000-8000 kusů/rok. |
|
rozšíření v ČR : |
4 - místy běžný |
|
hmotnost těla (G) : |
20-60 kg |
|
délka těla (LC) : |
0,8-1,3 m |
|
délka ocasu (LCd) : |
7-15 cm |
|
délka zadního chodidla : (LTp) |
- |
|
výška ušního boldce (LA) : |
7-10 cm |
|
délka předloktí (LAt) : |
- |
|
výška ušního víčka - tragu : (LT) |
- |
|
výška v kohoutku (AC) : |
0,6-0,9 m |
|
poznámka : |
