ZVUKY ŽIVOČICHAnahttps://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3075.00
|
|
číslo : | 3075.00 |
řád : | Šelmy |
čeleď : | Psovití |
rod : | Vlk |
druh : |
Vlk obecný |
vědecký název : | Canis lupus |
výskyt : | Vyskytoval se téměř v celé Eurasii a Severní Americe od pásma tundry až po polopouště, v současnosti žije v Evropě souvisle jen od severu Skandinávie přes Finsko a Rusko na Balkán, odděleně ještě na Pyrenejském poloostrově a v Itálii. |
výskyt v ČR : | V Čechách byl vyhuben v 19. století (poslední úlovek 1850 nebo 1891); na Moravu a do Slezska občas pronikají smečky vlků ze Slovenska a Polska dodnes. Na . hřebenech Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů se nyní zdržují vlci trvaleji a zatoulávají se odtud hluboko do podhůří i dále do Jeseníků, ke Králickému Sněžníku či jinam. Drží se hlavně v rozsáhlých lesích vrchovin a hor. V únoru 1976 se objevila na Šumavě skupina vlků, která utekla ze zajetí v NP Bavorský les, jednotlivá zvířata se dostala až na Třeboňsko a Domažlicko, kde byla postupně vystřílena. V posledních letech se vlk na Šumavě začíná objevovat znovu. |
popis : | Největší psovitá šelma. Postavou i velikostí připomíná německého ovčáckého psa, má však širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Huňatý ocas (asi 50 % délky těla) nosí svěšený šikmo nebo kolmo k zemi. Ve zbarvení převládá podle sezóny rezavohnědý až šedočerný odstín, pouze spodní část těla a vnitřní strany končetin jsou nažloutlé až bělavé a vnější okraje ušních boltců černé. Pruh tmavší srsti se někdy táhne i středem hřbetu. |
způsob života : | Jeho převážně noční aktivita je reakcí na pronásledování ze strany člověka, v „opuštěných" oblastech se běžně pohybuje přes den. Po většinu roku tvoří různě velké smečky s pevným společenským řádem a mnoha dorozumívacími signály. Loví nějdostupnější kořist v území, které obývá. Bývají to kopytníci (jelen, prase, srnec, ovce a jiná domácí zvířata), dále hlodavci, zajíc i ptáci, také sbírá hmyz či sladké plody, a bez povšimnutí nenechá ani mršiny. Větší zvířata pronásleduje štvaním ve smečkách, snaží se je povalit na zem a zakousnout. Jeho útokům neodolají hlavně nemocní a slabší jedinci, takže pomáhá udržovat kvalitu lovné zvěře (platí obecně o větších šelmách - tzv. predační tlak). Lovecké území smečky má obvykle rozlohu několik desítek až set km2, za noc naběhá 15-60 km při „cestovní" rychlosti 2-6 km/h, při lovu však dokáže pronásledovat kořist rychlostí až 55-60 km/h. V létě je plachý a opatrný, ozývá se vytím a štěkáním. Jedině v době rozmnožování a výchovy mláďat se smečky na čas rozpadají. Páří se v lednu až březnu/dubnu a samice vrhají po zhruba 63 (62-75) dnech březosti obvykle 3-7 (1-14) mláďat v zemním brlohu, přirozené dutině ve skále, jeskyni či pod vývratem stromu. Vlčatům se otevírají oči po 10-13 dnech a sají asi 6 týdnů. Při přechodu na masitou potravu jsou nejprve krmena natrávenými zbytky ze žaludku rodičů, samostatného života jsou schopna až po 6 měsících. Nejvyšší známý věk je 15-20 let v zajetí. Zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh. Celoročně hájený druh zvěře. |
rozšíření v ČR : | 2 - vzácný až velmi vzácný |
hmotnost těla (G) : | 25-65 kg |
délka těla (LC) : | 105-160 cm |
délka ocasu (LCd) : | 38-60 cm |
délka zadního chodidla : (LTp) | 21-30 cm |
výška ušního boldce (LA) : | 10-15 cm |
délka předloktí (LAt) : | - |
výška ušního víčka - tragu : (LT) | - |
výška v kohoutku (AC) : | 65-80 cm |