ZVUKY ŽIVOČICHA na https://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3071.00
|
|
| číslo : | 3071.00 |
| řád : | Šelmy |
| čeleď : | Lasicovití |
| rod : | Jezevec |
| druh : |
Jezevec lesní |
| vědecký název : | Meles meles |
| výskyt : | Je domovem v lesním a stepním pásmu Eurasie od britských ostrovů po Dálný východ a jihovýchodní Čínu, na severu zasahuje přibližně k 65. rovnoběžce a na jihu do Středomoří a Malé Asie. |
| výskyt v ČR : | Není vzácný, ale pro skrytý způsob života uniká pozornosti. Chybí pouze v bezlesých nížinách s intenzivní zemědělskou velkovýrobou, a také v krajinách s vysokou hladinou spodní vody a jílovitými půdami (nevhodné k hrabání hlubokých nor). Nevystupuje ani příliš vysoko do hor, ojediněle se objevuje těsně nad horní hranici lesa. |
| popis : | Vetší lasicovitá šelma se zavalitým tělem na nízkých končetinách se širokými lysými chodidly a s dlouhými drápy. Štíhlá hlava je v poměru k tělu malá a vpředu protažená v pohyblivý rypáček. Ve zbarvení hřbetu a boků převládá šedivý nebo šedohnědý odstín s černými a bílými konci delších chlupů, zatímco břicho a končetiny jsou tmavohnědé až černé. Na protáhlé, bíle nebo žlutě zbarvené hlavě se po stranách táhnou dozadu přes uši dva tmavé pruhy. Samice mají 3 páry mléčných bradavek. |
| způsob života : | Nejvíc mu vyhovují skalnaté terény s množstvím přirozených úkrytů. Je čilý hlavně za soumraku a v noci, na skrytých místech se rád sluní. Žije v párech nebo v rodinných skupinách tvořených obvykle 5-8 (výjimečně i více) dospělými (příbuznými) zvířaty, mezi nimiž bývá více samic než samců. Hodně času tráví v podzemí. Pokud nenajde přirozené úkryty ve skalách či balvanitých sutích, vyhrabe si rozvětvené a složitě pospojované systémy nor (tzv. hrady), které rodiny obývají po několik generací. Nacházejí se na suchých stanovištích a sahají do hloubky až 3 m, celková délka chodeb dosahuje i několik desítek metrů a jejich plocha jde přes 100 m2 (největší až 266 m2). Nejsou vzácné případy, že rozsáhlé jezevčí brlohy sdílejí i jiní spoluobyvatelé, např. liška. Teplota uvnitř nor (2 m od vchodu) bývá v létě o 2-5 °C nižší než venku a relativní vlhkost vzduchu se většinou drží na 100 %. V potravě není nijak vybíravý a šelmám příliš velkou „čest nedělá". Jídelníček totiž z velké části tvoří žížaly, slimáci, hmyz a různé plody (lískové ořechy, kaštany, třešně, kukuřice a obiloviny), dále se zajímá o žáby, drobné savce, ptačí vejce i mláďata. Nepohrdne ani mršinou, v nouzi se spokojí s kořínky a oddenky rostlin. Při hledání potravy se řídí čichem, často hlasitě funí nebo chrochtá. Na jednu jezevčí rodinu u nás připadá v průměru plocha 390 až 550 ha, hustota populace se podle typu prostředí pohybuje mezi 3-14 jedinci/1000 ha. K podzimu se jeho hmotnost zvyšuje, vrstva tuku dosahuje tloušťky až 5 cm a během října až listopadu upadá do zimního spánku, z něhož se probouzí v únoru či březnu. Za teplých zim (nebo v jižnějších oblastech Evropy) však je čilý po celý rok. Období říje probíhá od června do října a podle doby páření kolísá délka březosti mezi 3-10 měsíci (skutečný vývoj zárodku trvá asi 7 týdnů). Samice rodí 2-3 (1-5) mláďata jednou ročně v lednu až březnu. Váží 75-90 g a jsou pokryta řídkými bílými chlupy. Přibližně za měsíc se jim otevírají oči a současně prořezávají zuby, ve věku 2,5-3 měsíců zcela přecházejí na normální potravu. Koncem léta se začínají přesídlovat do bezprostředního okolí místa narození, anebo zimují v rodném doupěti. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. roce života. Dožívá se 15 let, avšak v přírodě je pouhá třetina zvířat starší 2 let. K velké úmrtnosti (50 %) dochází během prvního roku života. Lovný druh zvěře (doba lovu 1. 10-30. 11.), nyní se u nás loví 200-600 kusů/rok. |
| rozšíření v ČR : | 4 - místy běžný |
| hmotnost těla (G) : | 4-20 kg |
| délka těla (LC) : | 62-72 cm |
| délka ocasu (LCd) : | 11-19 cm |
| délka zadního chodidla : (LTp) | 9-11,5 cm |
| výška ušního boldce (LA) : | 4-5 cm |
